Dětská jména

Na Kavkaze v jedné vesničce se dožil mužík sta let. Když přicházeli novináři k jeho domku, aby s ním udělali rozhovor, tak uviděli oslavence, jak sedí před domkem a usedavě pláče. Jeden novinář se ho ptá: „Prosím vás, co se vám stalo, že pláčete? Vy se máte naopak radovat. To není každému dané, aby se dožil tak požehnaného věku! Ublížil vám někdo?”
Děda si utřel rukávem slzy a praví: „Před chvíli jsem dostal od vlastního táty pár facek.”
Novinář se ptá: „Proboha a za co?”
„No protože jsem házel po dědovi kamenama...”

Malý Skot Edgar chce po tatínkovi penny, že se půjde podívat do zoologické zahrady, prý tam mají obrovského hada.
„Nic takovýho,” povídá otec. „Tady máš lupu a jdi se podívat do naší zahrady na žížalu!”

Skot Campbell provázel svého přítele novým bytem.
„A toto je hudební salónek.”
Přítel se poněkud rozpačitě rozhlíží: „Říkáš hudební salónek? Vždyť kromě tří židlí tu nic není.”
„To je v pořádku,” odpověděl Campbell, „zde je totiž nejlépe slyšet rádio od sousedů...”

Skotští manželé byli na slavnosti, kde krom jiných radovánek se pořádaly i vyhlídkové lety. Ale cena letenky se jim zdála příliš vysoká, a tak po hodině smlouvání jim řekl pilot: „Dobrá, tak uzavřeme sázku. Prolétnete se úplně zdarma, ale podmínkou bude, že po celou dobu letu nesmíte ani promluvit, ani vydat hlásek. Když to nevydržíte, zaplatíte plnou taxu.”
Manželé souhlasili. Pilot s nimi dělal let střemhlav, vývrtky, vzhůru nohama a podobné manévry. Když přistál, zavolal dozadu: „Tedy všechna čest! Vydrželi jste to!”
„No ale jen tak, tak!” ozval se vzadu MacHardy. „Víte, že jsem málem vykřikl, když moje žena vypadla z letadla?”

U jedné skotské venkovské farmy zastavili v neděli čtyři motoristé a prosili farmářku o sklenici mléka. Farmářka každému nalila. Pochutnali si a chtěli mléko zaplatit.
„Ach ne, v neděli nemohu prodat mléko, bylo by to proti mému náboženskému přesvědčení,” pravila farmářka. „Ale až půjdete ven, mohli byste dát mým dětem čtyři šilinky...”

List Aberdeen News přinesl zprávu, že nová obchodní loď Camelia byla včera spuštěna na moře bez pokřtění, neboť během obřadu se zjistilo, že láhev je zálohovaná...

„Vzal by sis mou dceru Cecily, kdyby ses dozvěděl, že nedostane žádné peníze?” ptal se mazaný Skot nápadníka své dcery.
„Samozřejmě, pane. Horoucně ji miluji a peníze tu nehrají vůbec žádnou roli!”
„Tak ji nedostaneš,” odpověděl otec. „Nechci mít druhého vola v rodině...”

Mladý skotský strážník Gordon měl být povýšen, ale nejprve musel složit kvalifikační zkoušku. Dostal otázku: „Jste uprostřed velkého davu, nechcete použít ani obušku, ani zbraně - jak ten dav, aniž by vznikla nějaká panika, rozptýlíte?”
Gordon chvíli přemýšlel a pak odpověděl: „Snadno a lehce. Sundám helmici a začnu vybírat na vdovy po padlých strážnících.”
Prospěl s vyznamenáním a byl povýšen...

Plstěný klobouk je věc dobrá a bytelná, ale přece jen - čtyřicet let je čtyřicet let. Za takovou dobu se rozpadne i tak opatrnému člověku, jako je starý MacCornick. A tak tedy starý MacCornick vkročí do obchodu, kde si před čtyřiceti lety kupoval klobouk. Otevře dveře a řekne bodře: „Dobrý den, tak už jsem tu zas...”

Bylo to ještě za dávných časů. Lékař prohlédl jednomu Skotovi ženu, která měla vysoké horečky, a obrátil se na jejího muže s výčitkou: „To jste mě nemohl zavolat dřív? Teď už by snad mohl pomoci jedině led! Jestli to bude ještě něco platné, běžte pro něj do hostince, ale rychle!”
Když se manžel vrátil s pytlíkem ledu, lékař mu oznámil, že žena zemřela. Muž těžce usedl na židli a zvolal zoufale: „Tak! A co já teď budu dělat s tím ledem?!”